Kyberšikana

Kyberšikana (kybernetická – počítačová šikana, angl. cyberbullying) je druh šikany využívající informační a komunikační technologie (počítače, tablety, mobilní telefony, sociální sítě, emaily apod.) k ublížení druhému (vydírání, ubližování, ztrapňování, obtěžování, ohrožování, zastrašování apod.). Aktéry kyberšikany jsou (obdobně jako u klasické šikany): Agresor – Oběť – Přihlížející (publikum).

Znaky kyberšikany

Cíl kyberšikany je tedy totožný jako u klasické šikany, ale liší se v několika aspektech. Nejlepší způsob vysvětlení spočívá v porovnání s klasickou šikanou.

Anonymita

Útočník zpravidla vystupuje anonymně, vystupuje pod falešnými přezdívkami (nicky), vytváří jednoúčelové e-mailové schránky nebo falešné profily na sociálních sítích, a díky tomuto pocitu anonymity je posílena jeho odvaha v použití agresivnější formy útoku. Z technologického hlediska je tato anonymita však pouze vzdušným zámkem, neboť odhalení takového útočníka dnes pro Policii ČR není velkým problémem. Problém může nastat z hlediska právní stránky, neboť kyberšikana není právně nijak vymezena, a je-li právně kvalifikována jako přestupek, nemá za současného právního stavu policejní orgán příliš možností, jak důkazní materiál (provozně lokalizační údaje) vyžádat.

Profil útočníka

Ve virtuálním světě neplatí pravidla klasické šikany – nezáleží zde na věku, pohlaví, fyzické síle útočníka, sociálním postavení apod. Převládají převážně znalosti a dovednosti v užívání informačních a komunikačních technologií.

Místo a čas útoku nelze předpokládat

Zatímco u klasické šikany lze předpokládat, kdy a kde k útoku dojde (o přestávce ve třídě, po vyučování před školou, v odpoledních hodinách na hřišti apod.), u kyberšikany útok může přijít kdykoliv a kdekoliv. Třeba o půlnoci a prostřednictvím různých kanálů: SMS, emailem, videem na videoportálu (např. youtube.com), příspěvkem na sociální síti apod.

V šíření kyberšikany pomáhá útočníkovi „publikum“

Zejména možnost sdílení nebo následné přeposílání závadových příspěvků zvyšuje intenzitu vedeného útoku. Útočníkovi tedy postačí příspěvek publikovat pouze jednou, o jeho opakování a šíření se často postará ono „publikum“. Jednání tohoto publika nepřímo ale velice důrazně zvyšuje negativní psychický dopad na oběť.

Není snadné rozeznat dopad kyberšikany na oběť

Vzhledem k tomu, že dopady kyberšikany jsou spíše v rovině psychické, je nesnadné je na oběti rozeznat nebo poznat oběť samotnou. Na rozdíl od klasické šikany u kyberšikany je o mnoho složitější vysledovat varovné signály – modřiny, potrhané a špinavé oblečení apod. Oběť se často uzavírá do sebe a přestává komunikovat s okolím, ať už ze strachu, že útočník zintenzivní své útoky, ze studu nebo strachu z nepochopení problému rodiči nebo učiteli.

 Dlouhodobé působení na oběť

Klasickou šikanu může tvořit soubor jednotlivých útoků, které se mohou opakovat, ale útok jako takový má vždy svůj konec. Naopak útok vedený prostřednictvím informačních a komunikačních technologií v nadneseném slova smyslu nemusí skončit vůbec. Je-li oběť zesměšňována např. prostřednictvím sociální sítě, nemusí se jí podařit legitimními prostředky dosáhnout smazání inkriminovaného příspěvku nebo se po výmazu příspěvek může objevit znova a třeba prostřednictvím jiné sociální sítě a jiného agresora. V tomto případě lze hovořit o opakovatelnosti útoku jako takového a řešením není ani „odstěhování se“ z místa, kde byla oběť původně šikanována.

To, co se internetu zveřejní, již povětšinou nelze vzít zpět.

Nejčastější projevy kyberšikany

Pomlouvání, urážení, zastrašování, ponižování a zesměšňování
Pořizování audio a video záznamů, fotografií, jejich následná úprava a zveřejnění s cílem poškodit oběť
Pořizování video záznamů spojené s předem připraveným fyzický útokem (Happy Slapping)
Krádež identity a následné vystupování útočníka pod identitou oběti
Odhalování cizích tajemství
Vydírání pomocí informačních a komunikačních technologií
Kyberstalking – obtěžování a pronásledování pomocí informačních a komunikačních technologií
Další formy kyberšikany (provokování a napadání uživatelů v diskuzních fórech, ostrakizace atd.)

Kyberšikana je nebezpečná

Účinky kyberšikany jsou mnohem silnější a následky mnohem závažnější než u klasické šikany.

  • Oběť často neví, kdo a proč jí ubližuje.
  • Do šikany v kyberprostoru se zapojuje více agresorů.
  • Ponižující příspěvek nebo jiný druh kyberšikany je STÁLE na internetu, čímž oběť vystavuje stresu, jehož intenzita se nezmírňuje – nenastává úleva.
  • Velké množství uživatelů internetu může sledovat ponížení oběti.
  • Pocit bezmoci, oběť nabývá pocitu, že se nemá kam obránit.

Symptomy kyberšikanovaného dítěte

  • Dítě zásadně změní své návyky při používání PC, mobilu, sociální sítě atd. (např. časté užívání vystřídá střídmé, až minimální).
  • Během a po pobytu na internetu je smutné, rozzlobené, zoufalé.
  • Při oznámení SMS prožívá negativní emoce, frustraci, vztek atd.
  • Brání se diskuzi o tom, co na počítači dělá, s kým si píše, kdo mu poslal SMS atd.
  • Omezuje dřívější vztahy s rodinou, kamarády, uzavírá se do sebe.
  • Redukuje své koníčky a záliby, nebo se do nich naopak pouští s velkou vervou.
  • Trpí poklesem pracovní výkonnosti, zhoršením prospěchu, problémy s chováním, potyčkami se spolužáky, drzým chováním k učitelům.
  • Vyhýbá se skupinovým aktivitám, shromáždění, kde hrozí, že se potká se spolužáky.
  • Vykazuje změny nálad, chování, spánku nebo jeví známky deprese a úzkosti.
  • Vymlouvá se na cokoli, jen aby nemuselo do školy (nejčastěji na bolesti břicha, hlavy, nevolnost atd.).
  • Ze školy se naopak může začít vracet později než obvykle, bez zjevné příčiny.
  • Omezená chuť k jídlu až nechutenství.
  • Sklony k nespavosti, špatnému usínání a nočním můrám.
  • Vyhledávání blízkosti učitelů.
  • Působí vystrašeně, zakřikle, a přitom ve svém projevu může problematiku kyberšikany zlehčovat a ujišťovat o tom, že žádný problém není. Dítě se může za situaci stydět a snažit se ji za každou cenu neprozradit dalším aktérům.
  • Mohou se střídat chvíle apatie a agresivity.
  • Dítě se nedokáže soustředit, je roztěkané.
(Zdroj: příručka Prevence a diagnostika symptomů oběti kyberšikany pro pediatry, autor: Mgr. Lukáš Látal)
Zdroje:
KOHOUT, Roman a Radek KARCHŇÁK. Bezpečnost v online prostředí. Karlovy Vary: Biblio Karlovy Vary, 2016. ISBN 978-80-260-9543-9.
KOLOUCH, Jan. CyberCrime. Praha: CZ.NIC, z.s.p.o., 2016. CZ.NIC. ISBN 978-80-88168-15-7.
Featured image: https://pixabay.com

Související články

Jste škola a přemýšlíte o vzdělávací akci pro své žáky?