Potřebujete, aby vaše facebookové stránky měly hodně sledujících? A víte o tom, že si za tuto službu můžete zaplatit? Existují totiž agentury, které Vám s tím za úplatu dokáží pomoci. Zaplatíte například 10 000 Kč a agentura Vám sežene 1 000 sledujících. Jak to udělá? Jednoduše. Může k tomuto účelu využít třeba falešných facebookových identit.
Jakým způsobem jsou ale zneužívány reálné profily na Facebooku? A proč k tomu dochází? Na tyto otázky bohužel neexistují jednoznačné odpovědi. Ne vždy se totiž podaří zneužití facebookového účtu odhalit. Tento článek se však pokusí přiblížit alespoň některé příklady zneužívání profilů na Facebooku.
Asi nejčastější příčinou zneužívání facebookových účtů jsou různé marketingové akce. Většina uživatelů na svých profilech prezentuje sebe sama a současně jen tak mimochodem o sobě sděluje různorodé informace. Toho ovšem mohou využít někteří „nečestní hráči“. Jako příklad mohu uvést britskou poradenskou společnost Cambridge Analytica, která se snažila získávat důvěrná data z účtů (tzv. „data mining“), aby je údajně nadále využila k účinnému cílení politické reklamy na internetu. V této souvislosti se přitom hovořilo o ovlivňování voličů či přímo o manipulaci voleb – jejich činnost se dotkla například referenda o Brexitu či prezidentské kampaně Donalda Trumpa v roce 2016.
Jednou z možností, jak zneužít facebookové profily, může být i vytváření falešných účtů. Ty mají jediný úkol: šířit určité informace tak, aby se dostaly k co největšímu počtu uživatelů. A k čemu je toto dobré? Všeobecně platí: čím více lidí příspěvek šíří, tím více je úspěšný. Úspěšnost nějaké kampaně nám pak v průzkumech ukazují mediální agentury, čímž vlastně mimoděk pomáhají s dalším rozšiřováním. Existuje přitom předpoklad, že úspěšný příspěvek ovlivňuje všeobecné veřejné mínění na danou problematiku.
Oblíbeným způsobem zneužívání facebookových účtů je rovněž „klonování“. Při klonování dochází k odcizení jména, fotografií a jiných informací z nějakého existujícího facebookového účtu a k následnému vytvoření profilu falešného, který je téměř k nerozeznání od toho reálného. Útočník pak přátelům toho původního profilu rozesílá nevyžádané zprávy. Taková nevyžádaná zpráva přitom může obsahovat třeba odkaz na zajímavý obrázek, video či informaci, přičemž se využívá toho, že poškozený na tento odkaz klikne. Jedno nevinné kliknutí totiž může být jednoduše zneužito k jiným účelům (tzv. „clickjacking“). Tím nejméně nebezpečným cílem je získávání profitu z návštěvnosti dané stránky. Mnohem závažnější jsou případy, kdy poškozený spolu s kliknutím nevědomky zpřístupní svou webkameru či koupí nějaké zboží. Ovšem nevyžádané zprávy mohou obsahovat i odkaz na web, jež se tváří jako reálný (tzv. phishingový útok). Ve skutečnosti se útočník snaží, aby návštěvník vyplnil údaje (kupříkladu heslo k internetovému bankovnictví, které následně zneužije.
Tento výčet samozřejmě není kompletní. Jedná se však o ty nejvíce zdokumentované případy zneužívání facebookových účtů.
Čtěte také…
Zdroj obrázků: Autor textu, pixabay.com
